neděle 18. února 2018

Potlač ego - buď víc eko

zdroj obrázku

Ahoj světe, tak jsem si po delší době vzpomněla, že mám blog, a z potřeby něco veřejně sdělit ostatním, jsem vstala z mrtvých a snažila se hodit blog do novějšího kabátu, ale bude mi to zřejmě nějakou dobu trvat, tak Vás prosím o trpělivost. 

Posledním rokem u mě došlo ke změně v tom, jak vnímám své okolí. Začala jsem si více všímat toho, jak vypadá prostředí, ve kterém žiji, a jak se celkově lidé chovají k přírodě. Myslím, že v dnešní uspěchané době člověk ztrácí takové to vnitřní pouto k Zemi, k půdě, ke krajině, ze které momentálně jen těží, a už se neohlíží na to, že proti tomu našemu chování nemůže příroda bojovat věčně. Dnešní svět žije přítomným okamžikem a je mu jedno, jakým způsobem tu budou žít naše děti, vnoučata, pravnoučata. Dost mi vadí, že společnost na lidi, kterým záleží na zlepšení našeho prostředí, kouká často jako na ekoteroristy. Proč? Vždyť jde i o jejich planetu?


Proto jsem se rozhodla ve svém životě pár věcí změnit. Je pravda, že nad tím člověk musí víc přemýšlet, a nebo se to u mě ještě úplně nezautomatizovalo, ale věřím, že to má smysl. Tak se pojďme podívat, co jsem u sebe změnila:

Igelitové tašky

První, co jsem ze svého života vyřadila, byly igelitové tašky. Vždy když jsem šla po škole na nákup, měla jsem v batohu připravenou látkovou tašku. Později začali v Lidlu prodávat tašky papírové, takže  u mě brzy nahradily ty látkové, hlavně z důvodu, že jsem látkovou měla brzy špinavou od ovoce a zeleniny. Dnes, když vím, že půjdu na nákup, jednoduše si hodím papírovou tašku do té látkové a vyndám ji, až když se chystám platit, aby si prodavačky nemyslely, že jsem ji zapomněla přidat na pás. V obchodech s knihami, oblečením atd. většinou poprosím prodavačku, aby mi igelitovou tašku nedávala, a hodím si věci do té látkové nebo do batohu, protože aspoň jedno z toho mám vždycky s sebou.

Dál jsem omezila spotřebu igelitových sáčků. U ovoce a zeleniny si zásadně sáček neberu. Například u banánů mi přijde nepochopitelné, proč bych je měla dávat do obalu, když už svůj přírodní obal mají. To samé citrusy, avokádo, mango... Ani vlastně papriku nebo jablka si nebalím, protože než přejdu ke konzumaci, tak je pořádně očistím. Samozřejmě pečivo do sáčků dávám, ale buď si beru sáček už z domova, nebo když si kupuji dva a více druhů pečiva, a zapomněla jsem si sáček vzít, dávám je do jednoho, abych neměla x pytlíků. A ten zase doma znovu použiju.


Třídění odpadu

Lidé vyprodukují neskutečné množství odpadu i během jediného dne. Proto se snažím vlastní produkci odpadu omezit. Například jsem si koupila láhev na vodu, která je z pevného plastu, proto doufám, že mi vydrží delší dobu, navíc ji plním opravdu jen vodou, takže se nemusím bát, že by plast mohl za nějakou dobu načichnout. I tím, že piju vodu z kohoutku, ušetřím peníze i zbytečný odpad.

Jak jsem zmínila u igelitek, co nemusím, tak nebalím, nebo používám víckrát. Samozřejmě každý vyprodukuje nějaký odpad, ale ten se snažím aspoň co nejvíce vytřídit. Na byt jsme si hned v prváku sehnali takové ty barevné tašky, později jsem je koupila i domů.

Kosmetika

Nikdy jsem se moc nemalovala, a i teď jsem to omezila jen na řasenku a stíny na obočí. Dlouho jsem hledala nějaký kompromis, který by přinášel kosmetiku na přírodní bázi, šetrnou k životnímu prostředí a nemusela bych za ni utratit vše, co mám. Tím kompromisem se stala značka Yves Rocher, která je sice malinko dražší než běžná kosmetika v drogeriích, ale netestuje na zvířatech (kromě Číny) a souhlasím s její filosofií.

Největším zázrakem, který jsem nedávno objevila, je odličovací rukavice. Dáte sice za ni necelé tři stovky, ale(!!!) k odlíčení Vám stačí pouze rukavice a voda. Opravdu to funguje, čemuž jsem ze začátku nechtěla uvěřit. Odlíčila jsem si řasenku bez jediné kapky odličovače. A úplně nejvíc nejlepší věc na tom je, že přestanete používat odličovací tampónky. (Vím, že na Fleru nabízejí tampónky látkové, ale tuhle rukavici jednoduše přetřete mýdlem, vyperete pod vodou a je zase bílá, takže ji nemusíte hned házet do pračky.)

Dalším skvělým výrobkem od Yvesu je šampon z řady Ecolabel, který má minimální dopad na vodní ekosystémy a na stránkách značky jsem se dozvěděla, že koupí tohoto produktu zasadíte jeden strom, protože Yves Rocher se zapojil do projektu "Sázejme pro planetu".


Voda

Už několikrát jsem četla/slyšela prognózu, že lidstvo jednou bude vést války o vodu. To nikdo nechceme, ale co děláme pro to, abychom to oddálili? A přitom stačí se místo napuštěné vany sprchovat, během čištění zubů zavírat kohoutek a při mytí nádobí si třeba nejdřív nádobí namydlit a potom všechno naráz opláchnout. Myslím, že to jsou úplné maličkosti, které nám mohou ušetřit peníze, ale i planetu a ještě má člověk dobrý pocit.

MHD

Do školy jezdím pouze vlakem. Zdá se mi to pohodlnější, můžu si číst nebo se učit, někdy tam potkáte známé, jindy prohodíte pár slov s úplně cizím člověkem, a když zavřete obě oči před tím, jaké komplikace a zpoždění Vám mohou České dráhy nabídnout, vlaky u mě jednoznačně vedou.

Přes týden se ve městě přepravuji hromadnou dopravou. Když vidíte ty kolony mezi třetí a čtvrtou hodinou odpoledne na každé větší křižovatce, tak není nad tramvaje.

Dál jsem si zamilovala kola v ulicích. Jednoduše se zaregistrujete na stránkách, vyhledáte nejbližší kolo, opíšete jeho číslo, obratem Vám pošlou kód zámku a už si to můžete svištět centrem. Nemůžu se dočkat, až skončí zima a kola se opět v ulicích objeví.

Taky bych na jaře chtěla zase chodit víc pěšky. Ve škole nám říkali, že je to nejlepší způsob psychohygieny, takže až se trošku oteplí, vezměte to domů místo autobusem po svých přes nějaký park nebo kolem řeky. Uděláte tím něco pro své fyzické i psychické zdraví.

...

Potom mě napadají už jen drobnosti, jako nakupování oblečení v sekáčích nebo nějaký minimalismus ve skříni. Nekoupila jsem si žádné nové oblečení snad od podzimu a vůbec necítím potřebu si nějaké nové kupovat. Nosím to, co mám, a snažím se to unosit do té doby, dokud se to třeba nevytáhne nebo jinak nezničí, a i to potom nosím doma nebo v létě k ohni atd.

Ještě na čem se dá trošku šetřit planeta, tak tím jsou vysoušeče rukou na toaletách. Když si můžu vybrat, jestli studený vzduch nebo papírové utěrky, tak vzduch vyhrává na plné čáře.

Mou velkou inspirací mi je slečna, která si říká Weef z kanálu Weef's World. U ní jsem se poprvé dověděla o Zero Waste. Najdete u ní spoustu videí z cest, ale docela dost se věnuje i tomuto tématu :)

A na závěr bych chtěla říct, že kdyby každý změnil alespoň pár maličkostí ve svém životě, jsem přesvědčena o tom, že by se nám tu lépe dýchalo.
A jak šetříte planetu vy?



PS: Nejde o placenou reklamu pro Yves Rocher ani pro Lidl.

4 komentáře:

  1. Super tipy :) Sama se v poslední snažím dělat to samý, jen prostě než si člověk úplně zvykne, tak občas zapomene třeba na látkovou tašku a pak se nevyhne tomu si koupit igelitku. Každopádně podle mě je hlavní vůbec nad tím aspoň trochu přemýšlet a po malejch krůčcích se snažit.
    Sarushef blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc. Naprosto s tebou souhlasím. Nejde to hned, taky zapomínám si vzít igelitové sáčky s sebou a potom mě to uvnitř strašně moc štve, protože jich mám doma několik. Ale už to, že mě to nějakým způsobem nenechává v té lhostejnosti, považuju za malé vítězství. :D

      Vymazat
  2. Na ekologickém chování je skvělé to, že změnu může udělat každý jednotlivec, je to něco, u čeho si nemůžete prostě říct, že jste na to malí páni, že tohle rozhodují politici apod. Ano, zákony omezující plýtvání, plastové obaly apod. pomáhají, ale změnu může každý začít sám u sebe. V minulém roce mě oslovil minimalismus, letos pomalu vplouvám do tajů zero waste. Činnosti, o kterých píšeš v článku, mi taky přijdou naprosto logické a jako to nejmenší, co by měl člověk dělat, pokud aspoň trochu myslí na dopad na životní prostředí.
    Smrkám do látkových kapesníků, kupuju jen recyklovaný toaleťák v papíru, zeleninu nakupuju do záclonových sáčků, používám bavlněné odličovací tampóny. Další kroky budou následovat. Rozhodně tvé snaze fandím, jen tak dál, tohle je téma, které stojí za sdílení a šíření.

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělý článek! :) Vždycky mám velkou radost, když se někdo "hecne" a jde na věc namísto hledání sta výmluv proč to není možné anebo ještě hůř používání fráze, že jednotlivec nemá šanci změnit zaběhnutý systém.
    Odličovací rukavice mě velmi zaujala, čtu o tom poprvé! Zřejmě se začnu zajímat více neboť budu nejen ekologická vůči přírodě, ale taky šetrná vůči sobě neboť moje kůže snese málokterý přípravek. Na druhou stranu tak musím používat 100% přírodní kosmetiku, ale občas si nejsem jistá nakolik je takový produkt šetrný k životnímu prostředí.
    Sama si počínám podobně jako ty. Třídění odpadu a šetření vodou je samozřejmost. Přijde mi dobré, že většina praček (nebo i myček a dalších spotřebičů) má volitelnou eko funkci, která například šetří tu vodu. Sice to třeba déle trvá než se vypere, ale úspora několika litrů tam je.
    Do obchodu taky nosím své tašky nebo batoh. Igelitovým sáčkům se snažím vyhýbat, v několika menších obchodech jsem už zaznamenala snahu poskytkovat na pečivo sáčky papírové. Taky mi přijde nelogické dávat si ovoce a zeleninu do igelitového sáčku - proč? Vždyť prakticky všechny tyto potraviny mají svůj přirozený obal, kterého se před konzumací zbavujeme popř. to umyjeme bez ohledu na to, zda jsme sáček použili nebo nepoužili. Moc se mi líbí koncept bezobalových obchodů, ale bohužel nejsou všude a cenově jsou taky méně dostupné. Občas si pohrávám s myšlenkou dumpsterdivingu - především, co se toho ovoce a zeleniny týká. Mléčný výrobek nebo pečivo bych tak nebrala, ale na ovoci a zelenině nevidím nic špatného, protože mnoho řetězců má ve zvyku se těchto potravin zbavovat, protože nejsou dost estitické (křivá okurku, neškodná ďubka na jablku, oschlé listy na květáku). Přijde mi to jako hrozný paradox, když se na pultu mnohdy válí ovoce shnilé (a to s klidem prodávají a nabízí), ale na druhou stranu něco vyhodí, protože to na pohled nevypadá dost hezky, ale jinak je to zcela OK.

    OdpovědětVymazat

Všem předem děkuji za jakýkoliv komentář. :)