John Galsworthy - Sága rodu Forsytů

Autor: John Galsworthy

Název: Sága rodu Forsytů/The Forsyte Saga

Žánr: román

Počet stran: 810

Nakladatelství: Odeon

Rok 1. vydání: 1948

Anotace.

Tato kniha vypráví příběh tří generací anglické rodiny, která se musí vypořádat nejen s příchodem nové doby, ale i se soukromými problémy, které mají dopad na jejich potomky. 

Vlastní názor.

V jednu dobu jsem zcela propadla seriálu Panství Downton, který se odehrává od roku 1912 do konce 20. let. Seriál jsem si zamilovala právě díky nádherné době, a tak jsem začala pátrat po nějaké knižní předloze. Nakonec jsem narazila na Ságu rodu Forsytů. Jenže počet stran mě odradil, takže jsem se rozhodla si nechat knihu na léto. Léto přišlo a já knihu po asi měsíci přelouskala. 

Toto vydání se skládá z několika částí - Vlastník, mezihra - Forsytovo babí léto, V pasti, mezihra - Probuzení a K pronajmutí.

Na rovinu přiznávám, že zpočátku jsem byla zklamaná. Překvapil mě vysoký počet postav již v první kapitole, a zmateně jsem se snažila pochopit jejich rodinné vztahy. Proto jsem si musela načrtnout rodokmen, abych věděla, kdo ke komu vlastně patří. Celý děj se ale odehrává pouze mezi dvěma větvemi, přičemž ostatní členové příběh jaksi dokreslují, takže vyznat se mezi nimi nebylo tak těžké, jak se na začátku zdálo. 

Celou dobu jsem se nemohla zbavit pocitu, že by se kniha klidně dala zredukovat na polovinu. Ač je kniha docela silná, příběh jako takový nebyl zase tak složitý, mnoho pasáží bych vynechala, protože to k samotnému ději nepřispívalo. Měla bych ale dodat, že ačkoliv části byly rozvleklé, vždy mě na konci něco překvapilo.

Mou nejoblíbenější postavou se jednoznačně stal mladý Jolyon. Tato postava dokázala ve své době dát přednost svému srdci před pověstí rodiny. A myslím, že právě proto našel Jolyon životní štěstí i mou přízeň.

Kniha čtenáři nepřináší pouze příběh jedné bohaté anglické rodiny, ale i pohled na měnící se dobu a střídání generací. Jde o to, že moderní doba plná emancipace, nového postoje k životu, větší svobody střídá dobu viktoriánskou, která si zakládá na tradičních hodnotách. Zejména pro mě bylo velice zajímavé sledovat, jak starší generace nahlížela na tyto změny, které byly vnímány s despektem. Je úsměvné si představit, že v té době považovali moderní dobu pomalu za zkázu lidstva. (No dobře, 20. létům se asi ani dnes nic nevyrovná) Ale jak by se stará generace Forsytů tvářila na tu dnešní? 

Závěrem musím podotknout, že jsem byla na konci v takovém melancholickém rozpoložení. Jsem typ člověka, který má rád vše při starém, nejradši bych se s ničím a s nikým neloučila a nemusela čelit velkým změnám. Proto jsem se dokázala vcítit do postavy Soamese, kterého jsem celou dobu příliš nemusela, protože se ocitl někde uprostřed dvou epoch a bylo pro něj těžké se rozloučit s tím, co už je nenávratně pryč. 

Tip.

Kniha se dočkala i mnoha filmových zpracování. Mezi nejznámější patří seriál z roku 2002. Podle některých videí na youtube to vypadá ale na větší drama, než jakým knížka ve skutečnosti je.

zdroj obrázku