neděle 5. června 2016

Milan Kundera - Nesnesitelná lehkost bytí




Autor: Milan Kundera
Název: Nesnesitelná lehkost bytí
Žánr: román
Počet stran: 342
Nakladatelství: Atlantis
Rok 1. vydání: 1984

Anotace.

Slavný román Milana Kundery vychází poprvé v České republice; s obvyklou Poznámkou autora a s doslovem Květoslava Chvatíka. Poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí...

„Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo ze ptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Člověk to břemeno unese nebo neunese, padá pod ním, zápasí s ním, prohrává nebo vítězí. Ale co se vlastně stalo Sabině? Nic. Opustila jednoho muže, protože ho chtěla opustit. Pronásledoval ji pak? Mstil se jí? Ne. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.“ 

Vlastní názor.

Tuhle knihu jsem si dlouho chtěla přečíst, asi především proto, že je to nejoblíbenější kniha mého oblíbeného zpěváka. Asi každého z vás by potěšil fakt, že vámi zbožňovaný (zahraniční) interpret miluje knihu, kterou napsal váš krajan. (Ou jé!) Od Kundery jsem četla před několika lety Žert, což zřejmě nebyla dobrá volba jako pilotní kniha. Trochu mě to zklamalo, což bylo zapříčiněno asi nízkým věkem, neboť jsem asi ještě všemu úplně nerozuměla. (Ne, že bych teď všemu rozuměla) Proto jsem byla zvědavá, jestli s touto knihou se můj pohled na Kunderu zlepší. No...


Dle mého bych jí zařadila do průměru. Kniha se četla rychle. Důležité plus ode mě získávají stránkové kapitoly. Nejsem milovník kapitol na 50 stran. Ale přišlo mi, že to postrádá strhující příběh. V knize se často objevovaly autorovy úvahy. Ze stylu psaní jsem měla pocit, že autor jen zaznamenává osudy postav, jako kdyby je pouze pozoroval. (i když, co já vím, jak tu knihu psal

Jako zvláštnost bych uvedla asi to, že nejprve nastala nějaká situace a až později se člověk dozvěděl příčiny toho, proč se tak stalo. A zajímavé bylo i sledovat situace z pohledu více postav. Co mě rušilo, bylo přeskakování z postav na postavu, aniž by na to byl nějak člověk předem upozorněn. Ano, je pravda, že pohledy postav byly odděleny kapitolami, ale nebyly pojmenované. Takže jsem četla z pohledu Sabiny a v druhé kapitole se to změnilo na pohled Tomáše. Člověk se  musel nejprve zorientovat. 

A důležitá věc, na konci jsem brečela. 

Proč právě Nesnesitelná lehkost bytí?

Je to klasika, která člověku neuškodí, když si jí přečte. I přesto, že mě tahle kniha nijak závratně neuchvátila, bych chtěla dát šanci ještě Směšným láskám. A hlavně, knížku najdete na Čtení pomáhá!

A co vy? Ráda si přečtu vaše názory na tuhle i na jiné knihy od Kundery. 

2 komentáře:

  1. Od Kundery jsem četla snad všechno, co vyšlo česky, kromě esejů. Podle mě je to génius slov, nejvíc mě nadchla Nesmrtelnost. Hodně se těšim na Život je jinde, přestože jsem ho už častnečně četla na internetu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ja teda zrovna tohle Kunderovo dilo zboznuju! Me to uplne pohltilo 😊

    OdpovědětVymazat

Všem předem děkuji za jakýkoliv komentář. :)

Potlač ego - buď víc eko

zdroj obrázku Ahoj světe, tak jsem si po delší době vzpomněla, že mám blog, a z potřeby něco veřejně sdělit ostatním, jsem vstala z mr...