Autor: Arthur Golden
Název: Gejša/Memories of a Geisha
Žánr: román
Počet stran: 446
Nakladatelství: Ikar
Rok 1. vydání: 1997
Anotace.
Kniha Gejša je zpovědí Japonky Čijo, která se v devíti letech dostává z venkova do Kjóta, aby se stala profesionální společnicí. Už tak dost těžkou cestu na vrchol ještě ztěžuje starší gejša Hacumomo, která na Čijo (jako gejša se jmenuje Sajuri) žárlí. Sajuri také na své cestě zjišťuje, že být gejšou znamená nemít osobní život, s tím se však nechce smířit a rozhodne se o svou lásku bojovat.
Vlastní názor.
Gejša původně nebyla na mém seznamu, když jsem šla do knihovny, ale když už jsem ji tam objevila, řekla jsem si proč ne. A rozhodně toho nelituji!
Tuhle knihu bych nazvala literárním skvostem. Už dlouho jsem nenarazila na tak čtivou knihu. Snad prvně v životě se mi stalo, že jsem za den přečetla 150 stránek. To, že jsem přečetla najednou tolik stran, přičítám hlavně zakončení jednotlivých kapitol, které přímo vybízely k tomu, aby člověk pokračoval dál. Takže odtrhnout se od ní bylo velmi náročné.
Ani nevím, co bych o ní napsala. Silný a poutavý příběh se odehrává v krásném prostředí a v krásné době. (Až na tu válku) Poprvé jsem zatoužila poznat asijskou kulturu, tedy hlavně Japonsko. Nikdy jsem nechápala, čím může být Dálný východ pro lidi tak fascinující, ale když jsem tuhle knihu četla, jako bych se ocitla v japonské zahradě, kde člověk vnímá jen klid, přírodu a harmonii duše a všeho kolem.
¨
Do hlavní hrdinky Čijo, později gejši Sajuri, jsem se rychle vcítila. Prožívala jsem s ní ty špatné věci, bála jsem o ni, soucítila s ní a nepřestala jí fandit. Tak čtivý příběh vás natolik pohltí, že vám ani nic jiného nezbyde.
Dalším plusem navíc je, že se čtenář dozví i něco o povolání gejši. Už vím, že gejši bydlí v okijích, učí se hrát na šamisen, součástí kimona je obi a tradičním alkoholickým nápojem je saké.
Jediná věc, která mě během čtení rušila, byla (možná zanedbaná?) korektura textu. V knize jsem několikrát našla například opakování se zvratného "se", či jiného slova, někdy byla špatně použita předpona. Ale to není chyba autora nebo překladatele. To se občas stává, ale když se taková chyba objevuje častěji, není to příjemné.
To ale nic nemění na tom, že tahle kniha patří opravdu k těm nejlepším. I podle databáze knih. Takže pokud někdo hledá vhodné čtení na prázdniny, Gejšu vřele doporučuji.
Tip.
V roce 2005 byla kniha zfilmovaná.
Gejšu miluju, a to jak knižní, tak filmovou. Jen se nikdy nedokážu rozhodnout, co z toho mám radši :) Někdy prostě stoprocentně neplatí, že je kniha lepší než film.
OdpovědětVymazatFilm jsem ještě neviděla, ale dneska ho zrovna dávají, tak uvidíme. :)
VymazatUž dlouho si na tuhle knihu brousím zuby a doufám, že časem se k její koupi dopracuji :D Zrovna dneska jsem ji držela v ruce v knihkupectví, akorát s jiným přebalem, ale jako na potvoru chyběly penízky :D
OdpovědětVymazatGejšu opravdu doporučuji. Sama si ji budu muset také koupit :D
VymazatSouhlasím s Tebou :) Kniha přináší nejen poutavý příběh, ale také nejedno poučení - o tamní kultuře a především kultuře samotných Gejš. Nádherné čtení, které bych každému doporučila.
OdpovědětVymazatFilm je také velmi zdařilý.
Doufám, že brzy narazím na další tak čtivou knihu. :)
VymazatTakovéhle knihy miluji. Člověk se do nich může úplně ponořit. Četla jsem ji už před lety, ale úplně jsem dostala chuť, že bych si ji dala znovu.
OdpovědětVymazat