čtvrtek 1. září 2016

Anthony Doerr - Jsou světla, která nevidíme


Autor: Anthony Doerr
Název: Jsou světla, která nevidíme/All the Light We Cannot See
Žánr: román
Počet stran: 534
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2015


Hlavní hrdinkou je francouzská dívka Marie-Laure, která ve svých šesti letech oslepne. Její otec pro ni zhotoví dřevěný model čtvrti, ve které bydlí. Po vypuknutí druhé světové války se se svým otcem stěhuje z Paříže do městečka Saint-Malo, kde žije její prastrýc. S sebou si otec kromě řezbářského náčiní bere ještě jednu věcičku, po které prahnou sami nacisté.
Druhou důležitou postavou je německý sirotek Werner, který se zajímá o rádia a díky svému árijskému vzezření se dostává do školy pro členy Hitlerjugend. I přes svůj nízký věk se ocitne v bezprostřední blízkosti války.
Jak to všechno dopadne, si musíte přečíst sami.




Teď o prázdninách jsem zažila menší čtecí krizi. Kniha, kterou jsem si moc toužila přečíst, byla v knihovně vypůjčená a do jiné knížky se mi nechtělo. Pak jsem sáhla po téhle a doufala, že mě nadchne.
Nadchla! A stala se tak jednou z mých nejoblíbenějších. Dočetla jsem ji v noci a hned mám chuť si ji přečíst znova. A z celého srdce děkuji těm, kteří mi ji věnovali. <3

Saint-Malo, 1944
V knížce můžeme pozorovat příběhy dvou mladých lidí, jejichž národy stojí proti sobě. Naskytne se nám pohled jak do okupované Francie, tak do okupujícího Německa. Kniha je svědectvím, že ne všichni Němci byli zfanatizovaní náckové. Někteří zkrátka neměli v tak těžké době na výběr. Mě osobně to nutilo vžít se právě do Wernera a pochopit nastalou situaci z druhé strany. (Popravdě s tím vžíváním to nebylo tak těžké. Kniha vás jednoduše strhne.) Ne že bych do této doby odsuzovala všechny Němce, to asi ne, ale díky Wernerovi, kterého jsem si oblíbila, přirostl mi k srdci, už pohlížím na jednání německých obyvatel za války zase trochu jinak. Dokonce mě Wernerův příběh zajímal víc než Marie-Laury.

Obecně mám ráda, když kniha, kterou čtu, odkazuje na jiné knihy nebo umělecká díla. Je to skvělý prostředek, jak si rozšiřovat obzory nebo získat nové tipy na čtení. Ve Světlech Marie-Laure miluje Verneovky. Přiznávám, že jsem nikdy Vernea nedržela v ruce. Nikdy mě fantasy nebo dobrodružné knihy nelákaly, i když samozřejmě k Verneovi jako spisovateli chovám úctu. Proto mě potěšilo, že jsem se Verneovi přiblížila alespoň díky Marii-Lauře.

Anothony Doerr v Rue Vauborel, Saint-Malo
Kniha není psána chronologicky. Celkově má 13 velkých kapitol (vlastně s Nulou 14), které jsou ještě rozděleny na další podkapitoly. Každá z těchto třinácti kapitol je zasazena do určité doby. Na začátku se ocitnete v roce 1944, potom o deset let dříve, pak zase v roce 1944 atd. Tím pádem sbíráte informace, které vám na konci do sebe jako skládačka perfektně zapadají. Přestože má kniha přes 500 stran, čte se velice rychle. Za prvé vás strhující příběh přiměje číst stále dál a za druhé každá podkapitola je maximálně na 5 stránek.

Jedinou věcí, která mě trošku štve, je to, že i přesto, že vám ke konci všechno začíná dávat smysl, vám zůstane v hlavě spousta otázek. Říkáte si, co se dělo dál? Proč jednali tak, jak jednali? Co měli v úmyslu? Co některé věci mají symbolizovat? Odpovědi zřejmě závisí na čtenáři. Ten dostává sice možnost si věci domyslet, ale já dávám přednost tomu, když je kniha dokončená a jasně vím co, jak a proč.

Navzdory tomuto malému nedostatku, jsem si knihu zamilovala a rozhodně vám ji doporučuji. Tento bestseller dokázal přiblížit těžké téma nesmírně čtivým způsobem, a možná přiměl mnohé čtenáře přehodnotit své názory.

Zajímavosti

  • Autor psal knihu 10 let.
  • Na obálce knihy je francouzské město Saint-Malo, kde se příběh odehrává.
  • Kniha získala Pulitzerovu cenu za rok 2015.

zdroj: picture1, picture2

2 komentáře:

  1. Takhle kniha se mi hrozně líbila :3 čekala jsem sice nějak víc té lásky mezi hlavními protagonisty, ale takhle to snad bylo ještě mnohem lepší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bez lásky, ale stejně to bylo takové něžné. Člověk by je objal. :))

      Vymazat

Všem předem děkuji za jakýkoliv komentář. :)

Potlač ego - buď víc eko

zdroj obrázku Ahoj světe, tak jsem si po delší době vzpomněla, že mám blog, a z potřeby něco veřejně sdělit ostatním, jsem vstala z mr...